Blue box

Blue box (Modrá krabička) je elektronické zařízení, které napodobovalo tón signalizující vhození mince do telefonu. To umožňovalo volat zdarma do celého světa.

John Draper alias Captain Crunch (kapitán Křupka) totiž objevil, že pomocí píšťalky přibalované k dětským vločkám jste mohli napodobit signál o frekvenci 2600 Hz, který signalizoval vhození mince do telefonu.

Časopis Esquire uveřejnil v říjnu 1971 článek Tajemství malé modré krabičky. Jednalo se zašifrovaný návod na vnikání do telefonních systémů a bezplatné telefonní hovory, tzv. phreaking. Článek poslala Wozniakova matka svému synovi na University of California. Ten si jej přečetl a o svůj objev se podělil s Jobsem. Tajně navštívili univerzitní knihovnu a odcizili časopis Bell System Technical Journal ve kterém byly popsány technické specifikace telefonní sítě.

Jobs a Wozniak se rozhodli vyrobit několik Blue boxů (modrých krabiček) a zpeněžit je. Zařízení ale nefungovalo správně. Woz si sehnal telefon na Drapera a dohodnul si s ním schůzku. Ten mu pomohl odhalit problém – krabička totiž negenerovala čistý tón, a proto nešlo oklamat telefonní automat.

Wozniak závadu odstranil a začal vyrábět již funkční Blue boxy. Jobs je prodával za 150 dolarů na kolejích v Berkeley. Stevové si byli vědomi, že se pohybují na hraně zákona, proto boxy vybavili bezpečnostním prvkem – spínačem a magnetem. V případě, že by hrozilo zabavení, se odstranil magnet a tím došlo ke zkreslení tónů. Wozniak své zákazníky instruoval, aby tvrdili, že to je jen hrací skříňka. Na Blue boxech budoucí společníci údajně vydělali přibližně 6 000 dolarů.

Wozniak při jedné příležitosti volal přes Blue box do Vatikánu. Představil se jako Henry Kissinger a dožadoval se rozhovoru s papežem, který v té době spal.